Příznivci kláštereckého sportu a soutěží si mohli v sobotu vybírat z bohaté nabídky. Mohli jít na motocros nebo na hasičský sport na našem hřišti nebo vyrazit do Helvíkovic na fotbal. Tam totiž zajíždělo naše mužstvo. A vyráželo s optimistickou náladou, předchozí zápasy jsme vyhrávali, včetně přípravného s Helvíkovicemi. Jenže možná toho optimismu bylo až moc a v závěru zápasu došlo k podvědomému podcení soupeře. Nevstoupíš totiž 2x do stejné řeky. Helvíkovice nyní hráli doma, jejich sestava doznala změn, my na jejich profesorský fotbal v podaní hráčů většinou nad 40 let moc neumíme hrát, jejich brankář Hrůša a záložník Schreiber z působení u nás naše hráče dobře znají. K zápasu tedy bylo třeba přistoupit se stejnou pokorou jako jindy.