Dne 26.11.2015 nastoupili hokejisté TJ Sokol Klášterec nad Orlicí ke svému sedmému utkání 3. ligy 1. kola soutěže Holba LHL. Jeho soupeřem byl tým HC Horní Čermná, s nímž už jedno utkání sehrál, a to v sezóně 2013/2014. Utkání tehdy skončilo porážkou 2:4, Klášterec měl tedy co oplácet.

Od prvních minut se hrál spíše vyrovnaný hokej, šance se střídaly na obou stranách. Z gólu se jako první radoval Klášterec zhruba v 6. minutě. Soupeři z Horní Čermné se ale na konci 14. minuty podařilo vyrovnat, tento gól však správně neměl platit, protože brankář Klášterce měl puk pod kontrolou a skórující hráč soupeře mu ho zpod lapačky vyšťouchl. Však také bylo vidět, že si klášterecký gólman stěžoval, ale rozhodčí přesto ukazoval na branku a gól uznal. Po první třetině platil tedy nerozhodný stav 1:1.

Parádním výsledkem se rozloučili naši fotbalisté s podzimní částí aktuálního ročníku a vlastně s letošním kalendářním rokem. Škoda, že je konec, protože kluci jsou v laufu, jednoznačně porazili obávaného soupeře na jeho půdě a dosáhli šestého vítězství za sebou. Takovou šňůru jsme naposled zaznamenali v roce 2009, když jsme si nakonec vybojovali postup o třídu výš. A když se podíváme do tabulky, pozoruhodných čísel najdeme víc. Např. s 35 brankami druhý nejlepší útok – my, kteří tolik let máme problém s proměňováním šancí. Ani obrana si nepočínala špatně, o to víc pak mrzí ztracené body po třech obdržených gólech v Helvíkovicích nebo v Lichkově i doma s Libchavami (vždy prohra 2:3).

       Velmi nabitý týden končil našim fotbalistům v Žichlínku. Po dvou zápasech doma v neděli a hned potom ve středu měli kluci napilno i v pátek, kdy pořádali první zábavu v zrenovované sokolovně. Ano, v pátek, protože už v neděli čekal poslední zápas první části soutěže, a to na hřišti doposud posledního béčka Žichlínku. Proto bylo potřeba se před zápasem řádně vyspat, protože tři body odsud byly povinné. Zvláště když v sobotu prohrály Libchavy, Jehnědí stálo a tím byla šance přiblížit se čelu tabulky. A taky nás nabudilo sobotní již čtvrté vítězství za sebou kláštereckého Sokola v hokeji.

Po třech předchozích vítězstvích jsme doma uvítali druhé mužstvo průběžné tabulky - FK Jehnědí 1980. Opět se zdálo, že bude problém slepit sestavu, pro několik hráčů totiž byl problém uvolnit se ze zaměstnání, svátek totiž někteří zaměstnavatelé zas tak vážně neberou. Nakonec se to ale za pomoci starších hráčů (Mitvalský nastoupil v základní sestavě), dovozu hráčů z práce přímo na hřiště a nástupu nedoléčeného Honzy Bartoše a podařilo a trenér mohl vybírat hned z 18 jmen.
            Nezvyklý začátek už ve 14 hodin a den uprostřed týdne byl silnější argument než poslední výsledky,....... 

Po lehce překvapivém vítězství v Kunvaldě nás čekalo další utkání v již pokročilém podzimu. Po změně času se začínalo už ve 14.30, přesto se dohrávalo málem potmě. A proto pozor - další utkání začínají už ve 14.00 !Pohled na naší střídačku opět napověděl, že máme řadu hráčů zraněných nebo v práci, takže trenér musel povolat zkušenostmi oplývající  matadory Michalička, Mitvalského a Tomáše Bartoše, k nim pořád ještě nováčka v našem dresu M. Samiece.  

Soupeřem bylo mužstvo D. Třešňovce. To přijelo se sedmi mladíky kolem 20 let na soupisce. A podle toho vypadal i fotbal....... 

Před prestižním utkáním s Kunvaldem toho trenér Černoch moc nenaspal. Skoro se mu totiž rozpadl tým. Po minulém zápase k chybějícím Šrolerovi, Sabotovi a Honzákovi na dva měsíce přibyl na podzim výborně hrající Jan Bartoš, na dva týdny Patrik Fišer, s bolavým tříslem odkulhala z tréninku další opora Michal Fišer, počítat se nedalo ani se zraněným F. Brůnou. Nezbylo než volat starým matadorům Michaličkovi, T. Bartošovi a Mitvalskému. Pajka přikývl v pátek, Tomáš 2,5 hodiny před zápasem. Naštěstí byl k dispozici také Bednařík a na hřiště zkusil nastoupit po odborné zdravotní přípravě i Míša, hráčský dres si oblékla nová posila Samiec, pro jistotu se mezi náhradníky na soupisku zapsal i Černoch..........

            Již asi 12. souboj ženatých a svobodných v novodobé historií byl tentokrát trochu jiný než obvykle. Hodně na hřišti všem chyběl poprvé absentující matador Tonda Mlynář. Nebyl ani Michal Miler nebo nejlepší střelec minulých zápasů Tomáš Svoreň (loni 5 gólů). Zápas neskončil drtivým vítězstvím ženatých, ale hrál se poměrně vyrovnaný zápas. A největší rozdíl byl v tom,....... 

          Slunce jak v Itálií a zima jak na Sibiři, tak by se dalo charakterizovat počasí, ve kterém zahájili utkání naši borci s Albrechticemi. Slunce postupem doby ubývalo, zima naopak stoupala, na konci zápasu byly pouhé 4 st. C. Nebylo divu, že ubylo diváků, ale výrazně stoupla poptávka po (ochuceném) čaji.
            Fotbalistům však počasí nevadilo....... 

         Po dvou domácích porážkách, když zvláště ta druhá s Čermnou byla dosti zbytečná, jsme chtěli zkusit získat nějaký bod v Lichkově. Jenže: chyběla nám snad půlka mančaftu! Sabota nemocen a navíc bude chybět kvůli práci v podstatě až do konce podzimu. Honzák distancován. Hůlka a Šroler zraněni. Franěk rovněž na antibiotikách. Bednařík měl souběžný zápas v hokeji. Ani trenér Černoch nebyl přítomen. Vždycky když se na začátku ročníku začne mluvit o tom, že máme hodně hráčů, během pár týdnů jich najednou máme málo. A tak tentokrát nezbylo než od začátku zápasu nasadit 15letého Filipa Brůnu, během zápasu se bát aby se někdo nezranil, navíc se vyrovnat s nepřesným soudcováním Bohouška Koláře. A přitom se snažit uhrát s domácími slušný výsledek, přičemž v Lichkově je půda pořádně horká. To se bohužel nepodařilo, k výsledkové krizi se přidalal ještě „personální“...... 

          Volný los před 2 týdny nám vůbec nesedl. Namísto doléčení bolístek a potrénování na základě vývoje sezony jsme ztratili rytmus, šťávu, schopnost dát gól v prvních minutách, naopak jsme se vrátili ke starým bolestem, zejména neproměňování šancí. Dobře rozehraný ročník se hned zvrtl, z dvou domácích zápasů jsme nezískali ani bod. A navíc, k rozrůstajícím se řadám zraněných (Šroler, Hůlka, Brůna) přibyl ještě vyloučený.   
            Dolní Čermná k nám přijela pouze se 4 body z pěti zápasů a měl to být soupeř k poražení. Jenže nebyl. ....... 

            Minulý víkend měli naší fotbalisté díky volnému losu volno. A zřejmě se to neukázalo jako výhoda. Zranění se nepovedla během 14 dnů vyléčit (Šroler, P. Fišer) nebo přibyla nová (Hůlka), ale co hůř – ztratilo se kouzlo začátku zápasů. V prvých 5 zápasech se nám totiž vždy podařilo skórovat v prvých minutách, tentokrát se totéž podařilo soupeři a my jsme už jen po celý zápas dotahovali. Navíc jsme se vrátili do stavu, kdy na 1 gól potřebujeme desítku šancí, takže se dá říci, že pauza nám neprospěla.
            Utkání soupeřů se stejným počtem bodů ze čtyř zápasů jsme zahájili dobře....

          V dalším zápase nás čekal soupeř, který měl před týdnem volno a předtím ve dvou zápasech nastřílel 8 gólů a zařadil se mezi favority soutěže. Však také ještě předloni hrál okresní přebor II. třídu. My jsme si naopak během týdne museli vysvětlit, jak je možné během posledních 8 minut zápasu s nepříliš silným soupeřem přijít dvěma góly o všechny body. V tabulce jsme byli sousedy, Heřmanice však měli o zápas méně. To vše mírně favorizovalo hosty z Českých Heřmanic. Tento klub u nás hrál poprvé a rozhodně nepřijel předem poražen, naopak.
Následující