První jarní zápas venku nás čekal v Lukové. Bez tréninku, ale přeci jenom k dispozici už byli po nemoci Jan Bartoš a Jarda Franěk, nemoc ale v týdnu položila Kučírka. Na jeho místo byl nominován Mitvalský a oproti jeho představě pobyl na hřišti celý zápas.

            V prvých 10 minutách byla vidět rozdílná výkonnost družstev z 2. místa a 11. místa tabulky. Hned v prvé minutě střílel Míša Fišer, výsledkem byl roh, z něho břevno a další roh. V 5. min. byl v šanci Sabota, ale gólman mu míč sebral. V 6. minutě jsme slavili, když Dan Šroler proměnil pokutový kop - 0 : 1!  V 9. min. centroval M. Fišer, Patrik ale přestřelil, o minutu později si bráchové role vyměnili. Ve 13. min. se ke střele dostal M. Rous. Z počátečního náporu jsme tedy vytěžili břevno a gól a zdálo se vše jasné.

O prvním dubnovém víkendu již skoro tradičně začíná pro naše fotbalisty jarní sezona v okresní fotbalové soutěži.

            Od posledního podzimního zápasu uteklo přesně 5 měsíců. Hráči si dali odpočinek, vyléčili zranění a párkrát si dali sálový fotbálek v Rokytnici. V půli ledna se sešli na valné hromadě oddílu, kde probrali mnoho témat a dohodli se, co a jak bude letos. Hned potom začali trénovat. Tradičně se v zimě střídají tréninky v sokolovně s nabíráním fyzičky běháním v přírodě, později přijde několik přípravných zápasů a někdy třídenní soustředění. Stejně tak i letos. Odehráli jsme přípravu s Kunvaldem (6:4) a s Těchonínem (1:3), v březnu absolvovali prodloužený víkend v Říčkách a v rámci tohoto soustředění hráli s účastníkem krajské 1B. soutěže Černíkovicemi (2:6).

            V hráčském kádru nedošlo ke změnám. Jedinou výjimkou je ztráta......

Parádním výsledkem se rozloučili naši fotbalisté s podzimní částí aktuálního ročníku a vlastně s letošním kalendářním rokem. Škoda, že je konec, protože kluci jsou v laufu, jednoznačně porazili obávaného soupeře na jeho půdě a dosáhli šestého vítězství za sebou. Takovou šňůru jsme naposled zaznamenali v roce 2009, když jsme si nakonec vybojovali postup o třídu výš. A když se podíváme do tabulky, pozoruhodných čísel najdeme víc. Např. s 35 brankami druhý nejlepší útok – my, kteří tolik let máme problém s proměňováním šancí. Ani obrana si nepočínala špatně, o to víc pak mrzí ztracené body po třech obdržených gólech v Helvíkovicích nebo v Lichkově i doma s Libchavami (vždy prohra 2:3).

       Velmi nabitý týden končil našim fotbalistům v Žichlínku. Po dvou zápasech doma v neděli a hned potom ve středu měli kluci napilno i v pátek, kdy pořádali první zábavu v zrenovované sokolovně. Ano, v pátek, protože už v neděli čekal poslední zápas první části soutěže, a to na hřišti doposud posledního béčka Žichlínku. Proto bylo potřeba se před zápasem řádně vyspat, protože tři body odsud byly povinné. Zvláště když v sobotu prohrály Libchavy, Jehnědí stálo a tím byla šance přiblížit se čelu tabulky. A taky nás nabudilo sobotní již čtvrté vítězství za sebou kláštereckého Sokola v hokeji.

Po třech předchozích vítězstvích jsme doma uvítali druhé mužstvo průběžné tabulky - FK Jehnědí 1980. Opět se zdálo, že bude problém slepit sestavu, pro několik hráčů totiž byl problém uvolnit se ze zaměstnání, svátek totiž někteří zaměstnavatelé zas tak vážně neberou. Nakonec se to ale za pomoci starších hráčů (Mitvalský nastoupil v základní sestavě), dovozu hráčů z práce přímo na hřiště a nástupu nedoléčeného Honzy Bartoše a podařilo a trenér mohl vybírat hned z 18 jmen.

            Nezvyklý začátek už ve 14 hodin a den uprostřed týdne byl silnější argument než poslední výsledky,....... 

            Již asi 12. souboj ženatých a svobodných v novodobé historií byl tentokrát trochu jiný než obvykle. Hodně na hřišti všem chyběl poprvé absentující matador Tonda Mlynář. Nebyl ani Michal Miler nebo nejlepší střelec minulých zápasů Tomáš Svoreň (loni 5 gólů). Zápas neskončil drtivým vítězstvím ženatých, ale hrál se poměrně vyrovnaný zápas. A největší rozdíl byl v tom,....... 

          Slunce jak v Itálií a zima jak na Sibiři, tak by se dalo charakterizovat počasí, ve kterém zahájili utkání naši borci s Albrechticemi. Slunce postupem doby ubývalo, zima naopak stoupala, na konci zápasu byly pouhé 4 st. C. Nebylo divu, že ubylo diváků, ale výrazně stoupla poptávka po (ochuceném) čaji.

            Fotbalistům však počasí nevadilo....... 

         Po dvou domácích porážkách, když zvláště ta druhá s Čermnou byla dosti zbytečná, jsme chtěli zkusit získat nějaký bod v Lichkově. Jenže: chyběla nám snad půlka mančaftu! Sabota nemocen a navíc bude chybět kvůli práci v podstatě až do konce podzimu. Honzák distancován. Hůlka a Šroler zraněni. Franěk rovněž na antibiotikách. Bednařík měl souběžný zápas v hokeji. Ani trenér Černoch nebyl přítomen. Vždycky když se na začátku ročníku začne mluvit o tom, že máme hodně hráčů, během pár týdnů jich najednou máme málo. A tak tentokrát nezbylo než od začátku zápasu nasadit 15letého Filipa Brůnu, během zápasu se bát aby se někdo nezranil, navíc se vyrovnat s nepřesným soudcováním Bohouška Koláře. A přitom se snažit uhrát s domácími slušný výsledek, přičemž v Lichkově je půda pořádně horká. To se bohužel nepodařilo, k výsledkové krizi se přidalal ještě „personální“...... 

          Volný los před 2 týdny nám vůbec nesedl. Namísto doléčení bolístek a potrénování na základě vývoje sezony jsme ztratili rytmus, šťávu, schopnost dát gól v prvních minutách, naopak jsme se vrátili ke starým bolestem, zejména neproměňování šancí. Dobře rozehraný ročník se hned zvrtl, z dvou domácích zápasů jsme nezískali ani bod. A navíc, k rozrůstajícím se řadám zraněných (Šroler, Hůlka, Brůna) přibyl ještě vyloučený.   

            Dolní Čermná k nám přijela pouze se 4 body z pěti zápasů a měl to být soupeř k poražení. Jenže nebyl. .......