Letos bez předchozích úvodních článků z přípravného období, po předchozím víkendu plném čerstvého sněhu, zkrátka nenápadně, začala jarní sezona našich fotbalistů. Ve zkratce: Co jí předcházelo?
Jako obvykle první lednový víkend proběhla valná hromada oddílu. Oddíl si mimo jiné zvolil nový, rozšířený výbor a nového předsedu: Jindru Kalouse nahradil Jakub Hůlka. Přejeme jemu i sami sobě, aby klub dovedl k lepším výsledkům. Týden po schůzi již začaly tréninky. Byly více než jindy zaměřené na fyzičku, klukům se víc než dřív věnovala Bára Jurčanová (Báro, díky), soustředění se odbylo přímo v Klášterci, odehrálo se tradičně několik přípravných zápasů se střídavými výsledky. Příprava byla motivována snahou o úspěch v prvých dvou zápasech jara s Lichkovem a Kunvaldem,.....
Reprízou utkání s Dlouhoňovicemi už po pěti týdnech končil letošní fotbalový rok. Kvůli kolizi s tradiční hudební vzpomínkou na hřbitově byl zápas přeložen již na sobotu. To byla určitá komplikace, z pracovních důvodů opět nemohl hrát Rous, až na druhou půli přijel Kalous, znovu chyběl Koukol. Rovněž rozhodčí měli tentokrát problém s účastí, dorazili jen dva, a tak musel s praporkem nastoupit Kuba Hůlka. Zato Dlouhoňovice, které často mají problém postavit do zápasu alespoň 11-12 hráčů, nedávno dokonce odehráli zápas jen v 10, dorazili tentokrát v 17 lidech!
Začátek zápasu nevypadal dobře. Už ve 4. minutě jsme vyrobili hrubku
Po hrozivém debaklu minulou neděli čekala už po 6 dnech naše fotbalisty náročná sobota. Nejdříve zápas se zkušenými fotbalisty Helvíkovic a hned po návratu domů role pořadatelů podzimní rockové zábavy.
Nálada během týdne samozřejmě byla poznamenána obdrženými osmi brankami, ale hráčům se podařilo otřepat, trochu potrénovat a do předposledního zápasu kalendářního roku se připravit. Bohužel kvůli pracovním povinnostem chyběl brankář Rous, chyběl i Koukol, ani Janeček nebyl zdravotně úplně v pořádku. Ale na hřiště se po dlouhé době vrátil Patrik Fišer, Tomáš Janeček se ujal alespoň praporku postranního rozhodčího, do branky se opět postavil Moravec a mohli jsme začít.
Relativně vysoká divácká návštěva přišla na vyrovnaný souboj dvou mužstev, která měla v půli soutěže shodný počet bodů a v minulém vzájemném souboji se hrálo nahoru dolů s výsledkem 4:5. (Pro připomenutí: to byl ten zápas, kdy si rozhodčí Šejna svým výkonem „vykoledoval“ písemný požadavek, aby už nikdy nepískal naše zápasy). Bohužel vše dopadlo úplně jinak. Vyrovnaný fotbal se hrál jen několik krátkých chvilek v první půli. V druhé pak přišla řež v domácí obraně, která skončila rekordní porážkou v historií našeho klubu na domácím hřišti.
V dalším zápase se našim nepodařilo navázat na dobré výkony z posledních zápasů ani na první zápas s Libchavami, který jsme po remíze dotáhli alespoň k dvoubodovému vítězství po dramatickém penaltovém rozstřelu v 9. sérií. Už pohled na soupisku ale napovídal, že utkání pro nás nebude lehké a rozhodně nejsme favorité. Z různých důvodů chyběli Franěk, Michalička, Bednařík, Patrik Fišer, Šimek a Šroler, takže vlastně hrál každý, kdo mohl, do branky musel být opět povolán Moravec. Navíc už po čtvrtině zápasu musel odstoupit Kalous.
Ještě nebylo na hřišti a hlavně v šatnách ani uklizeno po přespolním „Běhu údolím Orlice“ a už se začali scházet fotbalisté, které čekalo první odvetné utkání „severní soutěže“. Ano, odvetné, protože se soupeřem, FK Mistrovicemi, jsme hráli v 1. kole v srpnu a od 8. kola se s každým soupeřem budeme utkávat již podruhé. První zápas na hřišti v Mistrovácích skončil debaklovou porážkou našeho tehdy značně oslabeného mužstva 2:6. Nyní šlo ale o utkání aktuálně 1. a 3. družstva tabulky, takže se dal očekávat napínavý souboj. To se také potvrdilo.
Poslední dva zápasy vyšly našim hráčům velmi dobře, nejdříve porazili vedoucího tabulky Lichkov a týden nato vyhráli na půdě Kunvaldu. Do Dlouhoňovic jeli s přesvědčením, že zápas musí vyhrát a dokázat tak, že patří do přední části tabulky. Možná někdo pomyslel i na odvetu za ostudnou porážku v Dlouhoňovicích na jaře.
Pohled na soupisku neskýtal úplný klid, našlo se na ní jen 13 jmen. Chyběl např. Patrik Fišer, Bednařík (zraněn při hokeji), Michalička, Šimek, po operaci je i trenér Černoch. Naopak k dispozici byl Honzák, ještě na jaře hrající jako hostující hráč za Dlouhoňovice.
A právě Honzák .......
Tradiční podzimní souboj mladíků proti zkušeným borcům, z tradice nazývaný zápasem svobodní - ženatí, nebyl loni nějak zvlášť atraktivní, sešlo se málo fotbalistů, stěží se postavily 2 jedenáctky. Proto jsme letos trochu váhali s jeho uspořádáním, ale poptávka z řad potencionálních účastníků byla dosti silná, a tak fotbalový oddíl mač zorganizoval. A není nejmenší důvod litovat vynaloženého usílí - fotbalové odpoledne se vydařilo. Předem určení kapitáni Martin Lux a Pepa Rous přivedli na hřiště 17 svobodných a 15 ženatých, tedy zájem veliký. A nečekaný byl i zájem diváků, přišlo jich přes devadesát.
Náš zlepšený výkon proti Lichkovu tentokrát nestačil na to, aby nalákal velké množství fanoušků do hlediště kunvaldského stadionku. A tak jen asi 6 desítek lidí, z toho sotva polovina našich, viděla sousedské derby, které stálo za to vidět.
Klášterci už mohl nastoupit Nekoranec i distancovaný Šroler. Přesto jsme do Kunvalda odjížděli pouze se třemi náhradníky. Moravec přenechal své místo v brance Rousovi, aby se mohl věnovat ve stejný den hranému prvnímu utkání kláštereckých hokejistů, dále chyběl pořád nedoléčený Michalička, k dispozici nebyl ani Koukol, Mitvalský i Tomáš Bartoš se nedali přesvědčit k tomuto zápasu. Naopak třeba Sabota obětoval i podnikový raut.
Za nevlídného počasí se měl začít hrát zápas s tradičním soupeřem a vlastně i sousedem – Tatranem Lichkov. Tatran zatím bez ztráty bodu vedl tabulku, my jsme si minulý týden neporadili v domácím utkání ani s posledními Helvíkovicemi a s pouhými třemi body se krčili u spodního konce tabulky. Favorit utkání byl tedy jasný. Nám se již ale podařilo sejít se v dostatečném počtu zdravých hráčů. Do branky se znovu postavil Moravec, takže Rous mohl být stoperskou jistotou, po operacích se do dresů poprvé oblékli i Franěk a Honzák. I proto jsme k utkání rozhodně nenastupovali předem poraženi.
I přes naše minulé neúspěchy a bídné počasí dorazilo nečekaně hodně diváků domácích, dojelo i dost lichkovských. Dorazil také delegát OFS, který nejenže sáhodlouze hodnotil výkony rozhodčích, ale měl dosti požadavků na náš oddíl.
Po gólové přestřelce v Čermné (dokázali jsem si, že umíme dát gól) korunované „supervýkonem“ rozhodčího Šejny jsme hostili na našem hřišti poslední tým tabulky, družstvo Helvíkovic. Body z tohoto zápasu byly nutné, ale celý týden jsme řešili problém, kdo bude vlastně hrát. Nekoranec s Michaličkou zraněni, P. Fišer mimo Klášterec, totéž i Janeček, oba hráči „ocenění“ v Čermné červenou kartou dostali distanc (Lukáš Kalous na 1, Dan Šroler na 2 zápasy). Nakonec museli vypomoci zkušení borci. Moravec se po roce a dvou trénincích postavil do branky, tím mohl Rous do obrany, k dispozici byl i Mitvalský a pokus, co vydrží nohy, učinil Tomáš Bartoš. Dalším navrátilcem, jednak z hostování a jednak po červencovém těžkém úraze, byl Honzák, který nastoupil na poslední minuty zápasu. Janeček se stihl vrátit těsně před zápasem ze Žatce, a tak nakonec se mančaft podařilo sestavit, i když za cenu toho, že zkušení borci nemají trénink a tak do základu nastoupil 17letý Králík.