Až 19. dubna nás letos čekal první jarní zápas. Od fotbalu jsme tedy měli dlouhý, více než pěti a půl měsíční přestávku. Počasí bylo pěkné, soupeř atraktivní – derby s Kunvaldem, kde pikantností je už jen to, že na trenérských postech obou mančaftů stojí bráchové  A bylo i o co hrát, za určité konstelace hvězd jsme mohli postoupit do tabulky o 1. místo v přeboru. Tedy ideální pozvánka na fotbal a proto také přišlo více než 200 diváků. Jen nepříjemný delegát svazu přidělával starosti pořadatelům, když některými svými požadavky si plete zápas IV. třídy s krajským přeborem. Jenže......

            Jenže kouzlo derby a prvního fotbalu vzalo poměrně brzy za své. Naši hráči svou zimní přípravu zaměřili na prvé dva zápasy jara, kdy mělo jít o ten postup, ale k zápasu přistoupili jakoby bez zájmu, bez motivace, bez jiskry. Ani sousedské derby je nedokázalo nabudit k tomu, aby předvedli výkon, se kterým se sice může prohrát, ale po boji a se vztyčenou hlavou. A tak diváci viděli 4 góly, což je dost, ale všechny v síti domácích. A co víc: viděli fotbal, který nebyl příliš záživný ani z jedné strany. Jak daleko bylo k podzimnímu zápasu v Kunvaldě, který byl dramatický, plný šancí a skončil našim (šťastným) vítězstvím!

Začátek zápasu byl zajímavý jen tím, že v naší brance se poprvé objevil Jindra Dostál. Svoji kariéru brankáře začínal v Boříkovicích, po asi desetileté pauze se znovu vrátil mezi tyče v našem dresu. Hrálo se ve středu hřiště, pomalý fotbal, bez nápadů, bez šancí. Ta první, dá-li se jako šance vůbec označit, přišla až v 15. min., ale Kunvald nezvládl centr z nepřímého kopu. V 26. min. se Kunvald pokusil o střelu, ale mířil hodně mimo. V 28. min. potvrdil soupeř svou mírnou převahu, když si vybojoval roh. Po něm naši vystřídali Fraňka za Bartoše, ale změnu to na hřiště nepřineslo. Naopak, z dalšího rohu po centru Míra Křen poprvé skóroval – 0 : 1. Naši se kloudné střele dopracovali až v 38. min., ale Honzák po přihrávce Saboty netrefil branku. To naši hráli nejlepších 10 minut z celého zápasu, což ale korunovali jen dvojnásobným rohem ve 43. minutě.

Do druhé půle nastoupil místo Honzáka Šroler. Naši začali dobře, ale Sabota střílel opět vedle a ve 49. min. po rohu byla naše střela zblokována. Pak přišla studená sprcha v podobě druhého gólu Kunvalda – 0 : 2. Následovaly nudné minuty, až kolem 60. minuty nejdříve gólman vyrazil přímý kop Patrika Fišera a vzápětí letělo na bránu Kunvalda hned několik střel, ale všechny zblokované. Pak se opět dlouhou dobu na hřišti v podstatě nic nedělo, až v 74. minutě si Kunvald vypracoval šanci a bohužel zápas rozhodl – 0 : 3. Za dvě minuty Kunvald předvedl, že stačí 4 šance za zápas, když se umí proměňovat – 0 : 4. Bylo hotovo. Následovala jen série střídání na obou stranách (po roce a půl přišel na hřiště Hůlka) a v závěru utkání se naši pokusili 2 střelami alespoň zkorigovat stav. Jenže obě šly mimo.

Jak již výše napsáno: Prohrát se může, je to sport. Ale po předvedeném výkonu si musíme položit otázku: Co dál? Diváci rozmrzelí, hráči zklamaní sami sebou. Po dvou přípravných a dvou ostrých zápasech nezbylo než konstatovat, že výkon čím dál horší.

V prvé řadě si nesmí trenéři a hráči myslet, že je po sezoně. Že teď budeme jen zkoušet novinky na sezonu novou. Ne. Je sestavena nová tabulka pro jarní část soutěže. I v ní bude někdo první a někdo na konci. Proč nehrát o co nejlepší místo v této tabulce? A co divácí? Ti chtějí vidět  f o t b a l  a hráči musí udělat vše pro to, aby jejich důvěru nezklamali.

Nyní je tedy potřeba se zkoncentrovat na zápasy s družstvy z lanškrounska. Dosud odehrané vzájemné zápasy s mužstvy ze žamberska se započítávají, takže jsme v nové tabulce o umístění na 2. místě. Další zápas hrajeme v neděli v Žichlínku a doma se opět představíme na začátku května, kdy soupeřem bude Dolní Třešňovec.