Los zavedl naše fotbalisty v tomto kole do Brandýsa n. Orl. Domácí v letošním ročníku prohráli pouze jednou, my naopak nepodáváme zrovna oslnivé výkony. A tak jen největší optimisté si vzpomněli, že se nám v Brandýse doposud vždycky dařilo a říkali si, že občas dojde i k překvapení. Hráči si řekli, že o nic nejde, že si jedou zahrát, spadla z nich svazující nervozita - a tuto neděli k překvapení opravdu došlo!
Tři dny po neděli, v které naše mužstvo během několik hodin před zápasem s Lukovou zkosily nemoci a zranění, mohla nastoupit většina hráčů, ve stavu marodů zůstali Mitvalský, Janeček, Jan Bartoš a R. Kalous. Na hřišti to bylo hned vidět, zejména v druhém poločase jsme předvedli docela slušný výkon a zaslouženě zvítězili. Však jsme to potřebovali jako sůl.
Velmi skleslá nálada panovala před začátkem utkání v kabině domácích. Nekoranec měl rodinné povinnosti, brankáře Hrušu skolila střevní chřipka, Mitvalského zablokovaná záda a Kučírek si tak nešťastně počínal při věšení brankové sítě, že skončil nejdříve v mdlo-bách a potom v nemocnici! Během 8 předzápasových hodin se rozpadla celá obrana! Aby to nebylo málo, připraven nebyl ani Janeček a k dalším 2 zraněním došlo během zápasu. Nutno dodat, že ani soupeř nebyl zřejmě v ideálních podmínkách, přijel bez jediného náhradníka.
První jarní zápas na domácí půdě byl očekáván s napětím. Jednak jak bude vypadat hřiště, jednak jak se mužstvo vzpamatuje po vysoké prohře v Kerharticích. Na obě otázky padla v neděli pozitivní odpověď. Navíc předpověď počasí nevyšla, bylo hezké počasí a diváků přišlo víc než se čekalo.
Tak jsme se konečně dočkali! Konečně, skoro v půli dubna, začala soutěž ve fotbale. Jenže: naše hřiště bylo ještě v půli týdně ze 2/3 pod sněhem, a tak naši hráči se až v pátek dostali na hřiště, lépe řečeno do jeho čtvrtiny, kde si 45 minut zkoušeli střelbu na přenosnou branku, a to byl jejich jediný letošní pobyt na hřišti před prvním mistrákem. A podle toho to také dopadlo. Navíc chyběli Roman Kalous a Hůlka, naopak snad po 1,5 roce byl připraven Tomáš Bartoš.
Přestože je 5. dubna, venku ještě leží sníh, doma dochází dřevo a uhlí, stále můžeme lyžovat, hrát hokej atd., a málem bychom zapomněli, že už má také začít fotbalové jaro. Ano, pohled za okny tomu nenapovídá, na hřišti leží souvislá nejméně 15 cm vrstva sněhu, ale teď, v neděli 7. dubna, jsme podle rozpisu měli hrát na našem hřišti první jarní zápas – proti Lichkovu.
OFS však vzhledem k počasí celé kolo odložil na jiný, zatím neurčený termín. Můžeme tedy přinést aspoň pár informací o tom, jak proběhla zimní příprava našeho mužstva.
| Soubor | Popis | Velikost |
|---|---|---|
 Termíny jaro 2013 | 33 kB |
V krásné podzimní neděli nás čekal poslední zápas letošního kalendářního roku. Šlo o to, zda se nám podaří po 6 porážkách konečně získat plný počet bodů a přezimovat na lepším než posledním místě tabulky. A hned zkraje můžeme konstatovat, že se to povedlo.
Poslední podzimní zápas venku nás čekal venku, a to s Albrechticemi Jejich 7. místo v tabulce napovídalo, že chceme-li podzim důstojně ukončit, je na to vhodná příležitost. Jenže: V pátek na treninku se sešlo 11 lidí a k zápasu odjížděl každý, kdo měl zdravé nohy. K marodům Hůlkovi, Janečkovi a Nekorancovi přibyl ještě Mitvalský, v pořádku není ani Rous, a kromě nich chyběl díky pracovním povinnostem Křen, z rodinných důvodů opět Roman Kalous a ještě Bříza. Když připočtu dlouhodobě chybějícího Šrolera a Tomáše Bartoše, chybí nám půlka mančaftu. Trenér by měl asi vyhlásit konkurs na léčitele kolen a vůbec celých noh.
Víkend plný sportu byl tento víkend v Klášterci. V sobotu uspořádali motoristé pěkný vytrvalostní závod hobbíků, v neděli dopoledne proběhly závody v přespolním běhu, dokonce s dvěma medailemi pro Sokol Klášterec, a odpoledne uzavíral fotbal s béčkem sousedního Žamberka. Pro někoho toho bylo asi až moc, soudě podle jejich „společenské únavy“ koncem zápasu.
Po dvou letech jsme se opět mohli těšit na sousedské derby hrané tentokrát v Kunvaldě. Mezi asi 150 diváky klášteráci rozhodně nebyli v menšině. A derby to bylo jako křen, dobrý útočný fotbal, divácká atmosféra, v roli trenérů obou mužstev bráchové, dost gólů a dramatický závěr vyšperkovaný chybami rozhodčího. Škoda jen, že jsme nevyválčili aspoň bod.
Rok se sešel s rokem a na hřiště zamířili nejdříve fotbalisté, tentokrát v roli pořadatelů, a po nich příznivci fotbalu, tentokrát v roli fotbalistů. Hrálo se tradiční podzimní utkání Svobodní – ženatí. Přesnější by bylo označení Mladší – starší, protože ženatých bylo dohromady jen 7, ale hlásí se do tohoto týmu i hráči zadaní nebo jen starší než 25 let.